Srpen 2012

Jdeme dál, jdeme dál...

29. srpna 2012 v 14:25 | Pauline |  Téma týdne zní..
Jestli má být téma týdne o tom, co si pod něm představíme, tak mi snad nikdo nebude zazlívat, že budu psát o jednom pořadu. Po prvním přečtení tématu jsem si totiž nevzpomněla na nic jiného než na talk-show Nikdo není dokonalý!

Světový pohár na kanoích a kajacích v Tróje

27. srpna 2012 v 20:47 | PaPája |  Foťák v akci
Čau!:))

O tuhle sobotu jsem byla v Praze, v Tróje. Proč, je jasno jasné už od nadpisu. Já, mamka a brácha jsme jeli do Prahy na světový pohár v jízdě na kajacích a kanoích. V akci jsem viděla například Vávru Hradilka, který vyhrál letos stříbro na Olympiádě, Stanislava Ježka, který byl na týtéž soutěži pátý, Luboše Hilgerta a spoustu dalších závodníků z jiných zemí. Hradilek ode mě potom stál asi tak pět metrů (je pěkně mrňavej:D) a Štěpánka Hilgertová ode mě byla asi 1 cm. Wow!:D Bohužel tentokrát žádný autogram nemám, protože autogramiáda byla až v neděli :).

Během celé akce jsem měla foťák v akci, takže se teď podělím o nějaké ty fotky! :)

Mánie a zajímavosti FINŮ, o kterých jste možná nevěděli

24. srpna 2012 v 21:31 | PaPája |  Poznatky, názory, věty
Čau, čau! :)

V předchozím článku jsem psala o tom, jak jsem se měla ve Finsku, co jsem tam měla napráci a podobně. Ale ten článek by byl dlouhej jak tejden, kdybych tam napsala i to, co chci napsat teď, takže by to pak asi ani nikdo neměl chuť číst. Z Finska pochází spousta věcí, ale lajk ví jen o vodce a sauně. Čtěte dál a třeba se i něco dozvíte:)))

MUMÍNCI. Znáte? Taková ta animovaná pohádka, když jsem byla malá koukala jsem se na ni a milovala jsem ji, ale nikdy by mě nenapadlo, že je to finské! Na opravdu nedají dopustit a jsou na ně více než pyšní. Na rohách ulic jsou obchůdky Muumin, kde mají s Mumínky všechno, nač si vzpomenete. Je to tam opravdu mánie. Už jenom v kempu, kde jsem přebývala, měl každý třetí ručník, kšiltovku nebo tričkou s těmi malými roztomilými hrošíky:). Prý tam mají i něco jako MuuminLand, což by mělo být něco na způsob DisneyLandu, nebo Legolandu, akorát s Mumínky :D.
A jakože abych si odvezla něco, co tam je v tu dobu cool, tak jsem koupila sobě i bráchovi hrníček s Mumínky a ještě i přívěšek na mobil.:))) Jsou tak sladcí!

První týden prázdnin ve Finsku

23. srpna 2012 v 16:50 | PaPája |  Poznatky, názory, věty
Ahoj! :))

Píšu tady spoustu věcí, ale ani slovo jsem tu zatím neprohodila o tom, jak jsem byla ve Finsku. OSTUDA:D. Tak dlouho jsem tam chtěla, až se mi to nakonec splnilo a já to sem zapomenu napst. Sklerotička.

A co tam? Byl to mezinárodní tábor pořádaným finským městem Vantaa, které pozvalo z každého partnerského města 4 děti. Díky bohu, že jsem měla tu možnost, tam zavítat, protože něco takového se neděje každý den. Před rokem by mě ani nenapadlo, že bych mohla jet do Finska a ještě k tomu první den být ve finské rodině a poté ještě v kempu s rozmanitými národnostmi z celého světa (Čína, Namibie, Maďarsko apod.)-a světe div se, stalo se to!

Můj vysvlečenej deník-Johana Rubínová

15. srpna 2012 v 16:03 | Pauline |  Mnou čtené
"Je příjemný objevovat sex-dokud do pokoje nevtrhne táta. Je opojný vychutnávat si první velkou láska-dokud neskončí nešťastně. Je užitečný mít kámoše, kterej ti vždycky rád ubalí špeka-dokud se ti nerozjedou depky. Je vzrušující pohrávat si s myšlenkou, jestli by nebylo lepší nebejt-dokudsi tě nevezmou do parády doktoři. Je skvělý mít kmošku, který můžeš všechno říct-dokudtě nepodrazí. A je úžasný mít svoje velký tajemství-dokud se kolem tebe neprojde smrt.

Autorka knížky, Johana Rubínová, je sama hlavní postavou trháku. Vždyť to je v podstatě její deník. Deník, který začala psát hlavně díky literárnímu semináři, kterého se účastní. Doporučil ji ho psát mladý, pro Johanu slizký učitel semináře, Libor Talacek.

Johaně je sedmnáct let a její život rozhodně není nepestrý a možná si prožila na svůj věk více, než by chtěla. Ve dvou letech ji zemřela maminka, teď se rozhodla zjistit, jak to vše s její smrtí bylo. Do toho přichází ještě nejistota, že její biologický otec žije v Íránu a ne s ní doma. V patnácti prožila první velkou lásku, která však nedopadla dle jejích představ, až si na ni její vinou šáhla smrt. Její sebevražedné já pak léčila na psychiatrii. Doma má macechu, Sábu, která ji nemůže vystát a Johana ji také ne. Svoje problémy vypouští z hlavy se svými kamarády, ať už ve škole, nebo v hospůdce u Rafa, kde jim bez problémů nalejí. Johana má svůj určitý okruh přátel, Andy, tichou a naivní, Hagrida milujícího drogy a podobné svinstvo, Vektora, tak trošku mimoně, Havrlanta, vtipného a společenského a Káču, hodnou a… blbou. Její nejlepší kamarádkou je ale Kasandra, rozverná a bláznivá, to se později ale ani Johaně nevyplatí…

Fatu morgánu Johana zažije, když potká kluka, kterému se říká Čogo. Vším jí připomíná její první lásku-Šimona. Má dredy, lásku k hulení trávy, hraje na africký bubínek, zkrátka a dobře se do něj zamiluje a jak už to bývá tak i on do ní. Tentokrát to je ale Kasandra, nejlepší kamarádka, která ji románek závidí a bodne jí kudlu do zad. Celý příběh prožívá Johana soustu různých trablí, ale i radostí, které stojí za to si přečíst...

Jak jsem se potkala s Jágrem

13. srpna 2012 v 21:46 | PaPája |  Poznatky, názory, věty
Je to už nějakou dobu, kdy jsem se s kamarádkou zamilovala do Jardy Jágra, nejlepšího hokejisty všech dob. Není to ale jenom tak nějaké fanouškovství. Udělaly jsme z něj pro nás něco takového, čemu v Americe říkají Chuck Norris. Spojujeme ho se vším, co nás v životě potká, pro někoho to je možná blbost, ale pro nás je to prostě něco, čím se pobavíme-a dost silně:D. Malá ukázečka: když jakýmkoli způsobem někoho urazíme, nebo něco podobného, Jarda nám dá palec dolů, když něco pochválíme nebo se nám něco povede, Jarda dá palec nahoru, když se nám něco nevede, Jarda nám pomůže a vytáhne nás z toho, když nás někdo štve, Jarda protivníka pohladí (a v jardovštině-což je v podstatě jazyk, kterému nikdo v naší třídě absolutně nerozumí a dorozumíváme se tím jenom my dvě, já a Anička-to znamená, že má tak pevné "pohlazení", že nenáviděného sesadí k zemi a nebude se moci hnout a podobné tresty):D. Vše je to samozřejmě v duchu legrace a z devadesátidevíti procentech se při těchto rozhovorech chlámáme jako blázni po fetu:D, ať už je to v jídelně, nebo na autobusové zastávce. Prostě hlášky praštěných puberťáček. Celá třída z nás kvete, protože kromě toho, že jsme se zasvětily Jardovi:D, jsme pojmenovaly všechny uklízečky u nás ve škole. Ano, až tam jsme to dotáhly:D. Jedna se jmenuje například Avreal Lovin' (ne Avril Lavigne!), poté třeba Ririel (ne Rihanna!), poté Demi, Selena a podobně :D. Ale Jarda, to je kápoš všech kápošů!

"Pokud nedáš celý článek, Jarda ti dá palec dolů" :D jedna z mnoha hlášek o něm !