Leden 2013

Nejlepší a zároveň nejhorší-to je moje vysvědčení

31. ledna 2013 v 19:45 | PaPája |  Poznatky, názory, věty
Jako malej prcek jsem si vždycky říkala: Jak někdo může bejt tak blbej, že má trojku na výzo? To jsem tvrdila do doby, než jsem nastoupila na gympl (teď jsem v kvartě). Do té doby mojí žákovskou zdobily samé jedničky a občas mě praštila do očí nějaká ta dvojka. Žákovskou vystřídal studijní průkaz. Moje první známka na gymplu byla dvojka a to jsem byla fakt na prášky. Teprve když se mi tam začaly zjevovat čtyřky a pětky a bojovala jsem o dvojky, tak jsem si těch dvojek teprve začala vážit.

Vesničan v Praze

28. ledna 2013 v 19:45 | PaPája |  Poznatky, názory, věty
Někdy si říkám, že by nebylo špatné bydlet v Praze. Všechno tam máte za rohem (musí být fajn mít po ruce hroudu nákupních center) a to město je prostě krásné. Praze závidím jedno-není tak upjatá jako jiná města. Extravaganci a módě se tam meze nekladou. Tam si na sebe můžete vzít cokoliv a nikdo se ani neohlédne, natož aby si o vás něco zašuškal. Jsou tam zvyklí na všechno. Zato kdybych si u nás ve městě vzala něco, co by snad mohlo být pořádně in, bude to přesně naopak-všichni se budou ohlížet a něco si šuškat.

Nicméně se mi stále více potvrzuje, že Praha mě asi nikdy nevezme pod svá křídla, protože by každý hned poznal, že vesničanka dorazila (a protože bych tam pořád jenom bloudila).

Zázraky se (tentokrát) opravdu nedějí

26. ledna 2013 v 21:34 | PaPája |  Poznatky, názory, věty

To, co teď píšu, píšu hodně spontánně. Všichni víme výsledky voleb. Je to MZ. Ještě nemám ono volební právo, a tudíž jsem nemohla jít házet lísteček do urny, a vlastně by to ani nepomohlo. Jeden hlas sem, nebo tam, to už je jedno. Stejně by nevyhrál ten, kterému jsem držela palce i u nohou...

Zrcadlo, které neodráží mojí postavu, ale moje pocity

25. ledna 2013 v 14:52 | PaPája |  Rychlovky
Ahoj! :)

Někdy na začátku ledna jsem posílala do soutěže blogerky NikyRoovy. Motivace byla i výhra knížky :). Téma bylo Zrcadlo, které neodráží... Soutěž už skončila. Já jsem sice nijak neuspěla, ale byla to vlastně první soutěž, do které jsem se přihlásila, takže není potřeba věšet hlavu.

Nicméně, můj výtvor si můžete přečíst v celém článku! :)

Ten bobek už zase potřebuje jíst

22. ledna 2013 v 21:04 | PaPája |  Poznatky, názory, věty
Musíte to krmit, umývat to, hrát si s tím, dávat spinkat. Umí to být i nemocný s teploměrem u pusy, tlustý a vypasený, a když se mu už nechce jíst, naštvaně říká NE! Vypadá to, s odpuštěním, jako hovno a samo to kadí. Hovínko, které si říká POU (poop je anglicky kadit, takže by to celkem odpovídalo). Když jsem tu hru našla u bráchy na tabletu, hned jsem si říkala, že to bude tak pro děti polovičního věku, než jsem já. A jak jsem se u toho tak pěkně bavila a prohlašovala u toho, co za bejkovinu to zase kdo vymyslel, se zájmem jsem hrála jednu z mnoha her. A tak jsem si tu bejkovinu stáhla do mobilu.

Jsem si říkala, že ty brambory jsou nějaký divný

21. ledna 2013 v 21:47 | PaPája |  Poznatky, názory, věty
Domácnost bez ženský, to snad ani není domácnost. Já vlastně ženská jsem taky, ale v té krátké funkci velitelky (sebe samé) jsem trošku pohořela. Takže abych to upřesnila: Domácnost bez mámy, to snad ani není domácnost.

The river flows in you-můj klavírní cover (VIDEO)

20. ledna 2013 v 16:30 | PaPája
Ahoj! :)

Dneska přicházím ke mně na blog s něčím úplně novým. Vlastně jsem to neviděla ještě tady na žádném blogu, ale zase na youtube toho je hromada. Ale co chci říct. Není to dávno, co jsem psala, že miluju klavír, a protože doma už rodičům a bráchům to věčné hraní stejných písniček dokola už asi pěkně leze krkem, tak jsem se rozhodla to sdílet s okolním světem prostřednictví blogu. Kytaristi, houslisti a podobně, mají výhodu v tom, že si nástroj mohou přenášet a hrát kdekoliv. Klavír bohužel není kytara, a tak to můžu zahrát maximálně doma rodině a nikomu jinému :).

Nahrávala jsem všem známou skladbu od jihokorejského klavíristi Yirumy The river flows in you. Učila jsem se jí už před třemi roky, ale tehdy to byl porod, teď už to bylo mnohem snažší.
Když hraju, potřebuju mít klid kolem sebe. Jinak jsem děsně nesoustředěná. Třeba i když se na mě někdo, kdokoliv kouká, tak jsem nervóza sama. Čočka u foťáku sice není živá, ale i tak jsem měla pocit, že mě pořád někdo sleduje, proto se mi možná na konci už pletly prsty :D.

Vím, že video je celkem tmavé, ale zapomněla jsem odtáhnout závěsy (jako když jsem zapomněla osolit vodu na brambory, nebo podlít kuře, ale o tom jindy).

A tady to je:

"Zeptej se mě a já tě pošlu někam"

19. ledna 2013 v 18:35 | PaPája |  Poznatky, názory, věty
Ano, někteří, v podstatě všichni lidé, kteří vlastní aktuální hit tzv. Ásk, mají založené odpovědi na takovémhle způsobu. To je ask. fm. Profláklá, všemi známá webovka, kde si zakládají účty ti, kteří se nudí, nemají nic na práci, nikdy nezažili žádnej problém, seděj doma na zadku a jsou vzrušený z každý otázky, na kterou se jich někdo zeptá. Svůj pocit méněcennosti si tu gumují stěry a budování svojí popularity a masku borce mezi vrstevníky si vydobývají ještě většími stěry. Určitě všichni moc dobře vědí, o čem mluvím…

Vítězslav Nezval: Manon Lescaut

19. ledna 2013 v 14:58 | PaPája |  Poznatky, názory, věty
Grr! Tenhle týden jsem měla děsnej shon a binec ve všem, co se dalo. Můj problém je v tom, že přes pololetí jsem lenoch, a pak si myslím, že to všechno vytáhnu během jednoho ani ne týdne. Kolik jsme psali písemek radši nepočítám, myslím, že jsme na tom v tomhle ohledu všichni stejně. :D
V pondělí jsem šla do divadla. Máme abonentky od gymplu. Nejdřív jsem měla naprostý odpor tam jít, protože ne každé představení v tomhle divadle za něco stojí a učení jsem měla nad hlavu. Ještě, že jsem tam šla, jsem z toho mimo ještě teď. MANON LESCAUT. Asi zatím nejlepší divadelní představení, na jakém jsem kdy byla. Na tohle aní dokonalý nestačí! :D

Třešňový koláč s drobenkou (kruhová forma)

14. ledna 2013 v 10:00 | PaPája |  Recepisy
Tak jsem konečně vyzkoušela tu novou kruhovou formu, co jsem dostala k Vánocům. Nejdřív jsem chtěla udělat známý americký apple pie, protože se nám s jablky letos slušně urodilo, ale neměli jsme doma listové těsto a jeho příprava je dlouhá. Tak jsem pátrala, co udělat, až jsem našla, že do toho jde udělat všechno, jenom s poloviční dávkou. A tak jsme s mamkou vybraly, že udělám tenhle drobenkový koláč se zavařovanými třešněmi od dědy. Takže to je vlastně takový cherry pie! :D


Recept na tuhle dobrotu najdete v celém článku! :)