Důležitý týden přede mnou

18. června 2014 v 21:47 | PaPája |  Když už nemůžeš, musíš
Teda, vlastně už začal, úplně do detailu včera, v úterý. :D Jsou dva týdny před republikou a tohle je poslední týden, kdy můžu "potrénovat" - ten příští se fazónka bude už jen vylehávat a až dozraje (což bude perfektně načasovaný samozřejmě), tak já tam, v Třinci, pak vyběhnu s těma zařezávajícma se nepříjemnýma kalhotkama od dresu - na mistrákách je hold povinnost mít oddílový dres, jinak se u vašeho jména může objevit velmi nechtěné DQ. :D

Ovšem. Můj cíl je teď co nejlépe ještě odtrénovat posledních pár tréninků, aby jsem měla na MČR z čeho běžet, ale hlavní je po těch čtyřech měsících co? NEZRANIT SE! (zatím se nerozpadám a všechno drží... ťuk, ťuk, ťuk)

Tento týden mám za sebou dva skvělé tréninky a něco málo mne ještě čeká.:-)



Není nad to vyběhnout do polních cest tady u nás, miluju to. Kromě toho, že to je trénink, nabízí mi to skvělou regeneraci hlavy a ten pocit když doběhnu se prostě ani nedá popsat. Cítím se, že aspoň jedna věc za ten den se mi povedla (když už ne ta matika, fyzika...) a čím delší, tím lepší! Včera jsem si dala takový "osobák". Chybělo mi jen 90 metrů a už by mi hodinky ukazovaly celých 13 kilometrů :D! To už jsem ale radši nezkoušela dobíhat. Měla jsem střídat tempo rychle-pomalu a tělo už pak po 1,5 hodině hlasitě volalo o pomoc... po dlouhé době mne takový dlouhý běh opravdu unavil a vzpomněla jsem si tak na svoje začátky ve stylu dalmatína/rajčete. Myslíte, že dokonce prázdnin zvládnu v kuse 20 kilometrů? Já se o to pokusím a vy se těšte na prázdniny, bude ze mě (váš) vyzivatel... :-)


Dnes jsem byla na dráze a kroužila a kroužila. Po tom, co jsem si před tréninkem uvědomila, kolik třešní jsem předtím snědla, žaludek se mi začal obracet, už jen když jsem slyšela co půjdu. :D

8x300 v tempu na 3 000 m
a pak? 1x600, prý co to dá

Třístovky byly docela příjemný běháníčko, puchýřů v průběhu přibývalo, ale co už, chceš běhat? Chceš, tak tě nějaký puchýř nemůže zastavit. Zakousni se a přežij to. Tep se mi ale měl teprve zvednout... třístovky - fajn, ale jít po tom rychlé šestikilo? Tak si v cíli lehneš no... to ostatně dělám zvlášť na závodech/po závodech velmi ráda :D.
Ale zase jsem překvapila sama sebe (miluji překvapeníčka! :D), že jsem po docela náročném tréninku zaběhla 600 m pod 2 minuty (snad to něco řekne i nezasvěceným:)) a ještě mi zbyly síly v cílové rovince. Cože? Já snad dopuju? Koukala jsem na to jako blázen. Ale to bude asi vážně tím, že pravidelně doplňuji palivo - čokoládku a dneska jsem to podpořila ještě o ty třešně. :D

Když jsem si dnes po tréninku chladila nohy v bazéně, přišla za mnou mamka a zavěsila mi třešínky na uši. A že si mě potřebuje vyfotit... občas přemýšlím, jestli jí není stejně jako mě (teď jí to určitě lichotí). :D I když já sama si tu připadám jako desetileté dítě, ale nevadí, ještě ve školce byly třešínky moje značka a lepší v mém věku vypadat na deset než na třicet. :D
Jo a ty vlasy... do republiky jich půjde (doufám) zase část dolů, rostou jako z vody, mršky jedny.

Celkově tedy dnešní trénink dal 3 000 m... a vyšel z toho (pro mne) krásný čas, který predikuje také pěkný výkon, pokud prodám to, co mám. :-) Vylezl z toho čas 10:32! Bylo to rozložené do právě těch více úseků, takže to je nesrovnatelné s tím běženým v celku, ale mám radost!

Aktuální závodní osobák dělá 11:25. Tak kolik dám na repce, hm? Zkusme si tipnout! :D

Zítra házím nohy nahoru, tak že bych si vzala třešně? Zase? Měli jste je už letos taky? Radši jdu, nebo zase kváknu něco děsně vtipnýho, jako třeba to o těch kalhotkách... už mi z toho možná trošku cáká na maják. :D
Vaše PaPája♥

P.S.: Tento článek možná obsahoval více tlemících se smajlíků, než je normální. Za to se těm zdatnějším pisálkům omlouvám - já jsem dneska prostě sedla, psala a smála se. Dneska jsem zkrátka cítila potřebu nějak ukázat, že se tlemím... svým vlastním vtipům. :D

P.P.S.:Jedna třetina Pravidel moštárny je za mnou a je to dokonalá kniha. Čekám, kdy se dojetím rozbrečím. Rozhodně jedu dál a věřte - já to dočtu!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Narween Black Narween Black | Web | 22. června 2014 v 11:54 | Reagovat

Aj ja už chcem začať behať! Už vyše roka kvôli idiotským kolenám nemôžem, môj jediný pohyb tvoria rehabilitácie... Čerešne sú super, ja ich takto tiež vešám ľuďom na uši- väčšinou sa im ale taká vkusná ozdoba nepáči (ktovie prečo) :D

2 Teeda Teeda | Web | 22. června 2014 v 21:51 | Reagovat

Pro mě tedy tyhle vysmajlovaný články o běhu jsou směsí "ach jo - chci taky" / "kruci, jak to dělá". :D Ale čtu to ráda. Je to motivační! Nebo alespoň pro mě jo. :)

3 PaPája PaPája | E-mail | Web | 27. června 2014 v 18:33 | Reagovat

[1]:: Tak pevnou víru a vůli a taky vyběhneš! :-)
[2]:: Jé, to mě moc těší, od tebe, která "nechválí" :D - víš, jak to myslím. ;)
[Smazaný komentář]: Tak jestli běháš každé ráno tímhle tempem, tak je to super! Když běhám volné běhy "jenom na rozsah plic", mám tempo cca 6:30 na kilometr, jinak při závodě to jde na polovinu. :D ;)
Věřím, že se k 5-ti kilákům dopracuješ, pokud si začínala od nuly, tak začátky jdou dost rychle - a je třeba si je užívat (vlastní zkušenost)! :-)
Jo a... MĚLA BYCH posilovat. A to hlavně střed těla, břicho, ale tak aby bylo pevné "uvnitř", ne jenom na povrch. Až teď v posledních 2 měsících na tom pracuji, protože právě kvůli tomu jsem měla ta zranění. Rok to moje tělo vydrželo, ale pak se začalo "bortit" (:D) - bolest zad, pánve. Takže zpevňuju a chodím narovnaná, to taky dělá moc! :-)

4 PaPája PaPája | E-mail | Web | 27. června 2014 v 18:33 | Reagovat

[1]:: Tak pevnou víru a vůli a taky vyběhneš! :-)

[2]:: Jé, to mě moc těší, od tebe, která "nechválí" :D - víš, jak to myslím. ;)

[Smazaný komentář]: Tak jestli běháš každé ráno tímhle tempem, tak je to super! Když běhám volné běhy "jenom na rozsah plic", mám tempo cca 6:30 na kilometr, jinak při závodě to jde na polovinu. :D ;)
Věřím, že se k 5-ti kilákům dopracuješ, pokud si začínala od nuly, tak začátky jdou dost rychle - a je třeba si je užívat (vlastní zkušenost)! :-)
Jo a... MĚLA BYCH posilovat. A to hlavně střed těla, břicho, ale tak aby bylo pevné "uvnitř", ne jenom na povrch. Až teď v posledních 2 měsících na tom pracuji, protože právě kvůli tomu jsem měla ta zranění. Rok to moje tělo vydrželo, ale pak se začalo "bortit" (:D) - bolest zad, pánve. Takže zpevňuju a chodím narovnaná, to taky dělá moc! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama