Skvost v samotném srdci Českého Švýcarska

14. července 2014 v 11:41 | PaPája |  Poznatky, názory, věty
Budova na samotném kraji naší rozmanité, dovolenkové vesničky Jetřichovice nám na první pohled připomínala něco jako bývalý zámeček. Očividně to byla budova už pár let neudržovaná - tráva, že byste ji měli u krku, všechno působilo velmi zašle, nepoužívaně. Až na ty nový plastový okna. To jsme kolem toho jeli na kole a už byl spěch domů. Teprve až když jsem si šla zaběhat slimáčím tempem okolo, podívala jsem se na to nádherné stavení trochu z jiného úhlu a taky o trochu déle. No vždyť je to jasný, je to jako sirotčinec v St. Clouds. Do toho lilo a nebe bylo zašedlé. Úplný transport do státu Maine! :D



Ať jsem si myslela, co jsem si myslela, zámeček, sirotčinec ani nic tomu podobného to nebylo. Na samotném úpatí dvou hor, v ďolíku, na takovém nesmírně romantickém místě, fungovala ještě do nedávné doby dětská ozdravovna. A mne to naprosto nadchlo (a taky zabolelo u dušičky)…


Jetřichovická ozdravovna (jako jediná svého druhu na severu Čech) byla v českošvýcarské vesnici Jetřichovice slavnostně otevřena Tomášem Garriguem Masariquem již roku 1927 pro děti choré na dýchací cesty, pro astmatiky, ale i pro dítka ze sociálně slabších rodin. Jak vynikající prostředí a poloha pro takovýhle úmysl - všude klid a opravdu velmi příjemný vzduch. Po obou stranách ozdravovny tkvěly dvě luxusní příjezdové cesty a před celým komplexem budov byl udržovaný trávník pro dětské hry či ranní rozcvičky.

Snímek ozdravovny z roku cca 1931 (stejně tak všechny staré fotky, co sem vkládám). Co dodat.♥

Ranní rozcvičky na čerstvém horském vzduchu.

Dětská odpoledne.

V nedalekém infocentru jsme potkali jednu paní, právě ta nám prozradila, co je tou záhadnou krásnou budovou. Ba co víc. Sama tam byla zdejší zaměstnankyní, snad jednou ze sestřiček. Ozdravovna znamenala pro obyvatele Jetřichovic a okolí hodně - zaměstnání, v tomto kraji velmi málo dostupnou věc.

Nábytek a celkově interiér uvnitř byl prostě luxusní. Až do jejího uzavření (tj. roku 2006) zde bylo ještě původní vybavení z 30. let minulého století. Krásné nešizené dřevěné postele, mramorové schodiště a mramorované dlaždičky... Prostě skvělá práce na skvělém místě, říkala paní. Byla to prý zlatá léta, stýská se jí po tom.

Marodka. Úplně mi připomněla Harryho Pottera - to, když měl ruku jako sliz a sestřičky mu na marodku nosily dýňový džus. :-)

Koupele. Opět jsem si vpomněla na Harryho. Jak byly v umývárkách a otevřeli tajemnou komnatu. :D

Vývařovna. :-)

Je to vážně smutné. Jak všechno v takových hezkých krajích chátrá bez jakékoliv vůle to napravit. Ale nejsou na to lidi, kteří by se do toho chtěli pustit, nejsou peníze, které jsou potřeba. Po mém horlivém pátrání jsem zjistila, že ozdravovnu nyní vlastní jakýsi Rus, který ji odkoupil od Ústeckého kraje. Byl tam prý nějaký papaláš, který nejspíš neměl ani trocha citu v těle a zařízení se pro peníze rozhodl prodat (to je ještě smutnější a ubožejší!). Zdejší dobový nábytek také rozprodán (a i zčásti rozkraden). Co na tom, že se zde zotavovně dařilo a zájem o pobyt zde byl větší, než mohla budova vůbec pojmout (60-70 dětí). Původní záměr ruského podnikatele byl z ozdravovny vybudovat luxusní hotel - plán ovšem "selhal" a majitel si nyní honí triko na bohatých úvěrech, které mu tečou do bankovního účtu.


Jenomže té samotné budově a jejímu osudu teče do bot dost slušně. A vážně, jak jsem tam stála, bylo mi do breku. Hrozně mne mrzí, když tohle vidím. Jak krásné by to tam mohlo být, a jak hrozné to tam teď je. Já mám pro tyto věci - jako je opuštěná chaloupka, nebo takový unikát jakým je tahle jetřichovická ozdravovna - ohromnou slabost a vždycky se mohu zbláznit, když to vidím takhle nechané napospas osudu. Dostala jsem pokušení, že snad přelezu i ten plot, vyfotím si ji i přes ty metrové stvoly trávy a nakouknu prosklenými dveřmi dovnitř, aspoň se podívat na to mramorované schodiště. Na to mi to ale taťka zakázal. I když to je jasně opuštěné, pořád to není bezpečné.

A víte, co je úplně největší sranda? Ozdravovna už je zase k prodeji. To aby člověk ale nejdřív napsal bestseller a až potom se šel zeptat do realitní kanceláře na cenu. :D Ale nikdy neříkej nikdy. Zavřelo se to před teprve pred osmi lety, třeba za ozdravovnu nějaká hodná, průbojná dušička ještě někdy bude bojovat, nic není ztraceno. :-) Nyní však zeje prázdnotou a člověk (bez peněz :D) jako já si nad tím může teď jenom takhle (moc) povzdechnout. Ale nikdy nevíte, co vám dá život na podnos... :-)

Vaše PaPája♥

P.S.: Dnes rozloučení bez sebemenších keců. Jsem nadchnutá i rozzlobená zároveň.
P.P.S.: V textu už to bylo párkrát zmíněno, ale když jsem se nad tím tak zamyslela, tak tahle ozdravovna by vůbec mohla sloužit jako multifunkční věc - sirotčinec jako v St. Cloud's (kniha Pravidla moštárny), interiér podobný Bradavicím z Harryho Pottera a jeden by řekl, že by to bylo ideální místo pro detektivku Agathy Christie! Takový anglický styl docela... Zase jsem produktivní :D.

Zdroje:
"Staré fotky" a pár poznámek od Soběpisníka
(člověk, který sám v ozdravovně kdysi pár týdnů strávil - můžete si přečíst jeho vzpomínky. :-))
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 sixxx sixxx | E-mail | Web | 15. července 2014 v 16:04 | Reagovat

Moc krásné, tahleta místa s dlouhou minulostí bývají obestřená tajemstvím. A teď si jdu přečíst ten článek, na který jsi dole dala odkaz. :3

2 Em Zet Em Zet | Web | 16. července 2014 v 16:26 | Reagovat

Tak tam to přímo muselo dýchat nostalgií. :)

3 Magdaléna Magdaléna | Web | 16. července 2014 v 21:17 | Reagovat

Také mě mrzí, když něco podobného vidím, ale ještě nikdy jsem takhle nepátrala. Je vidět, že na tebe to místo hodně zapůsobilo.
.
Budova to musela být vcelku krásná, ale nevím nevím, jak by to bylo s tím užíváním dnes. Neznám moc dětí, co by jezdily do ozdravovny. Je pravda, že by to šlo využít na víc věcí, ale zrovna ta ozdravovna mi k tomu nějak nejvíc pasuje...
No, snad to koupí někdo rozumný... a třeba za pár let ty. ;)

4 PaPája PaPája | Web | 20. července 2014 v 19:42 | Reagovat

[1]:: :-)

[2]:: Pro tu paní určitě. Měla na co vzpomínat. Mě akorát hrozně mrzelo/mrzí, že už ty časy, co to tam bylo "v pohybu", jsou pryč... :)

[3]:: Vím, že do takových zařízení jezdí hlavně menší děti. Můj brácha, dvojče, hodně jezdíval do lázní a takových ozdravných zařízení, a to hlavně jako menší škvrně. :-) I kdyby to nemělo být pro astmatiky atp., ten účel by to tam určitě našlo - právě třeba jako ten typ lázní, do kterých jezdíval bráška. Po těch je neustálá poptávka. Přeci jenom, je to tam ohromné. :-) Ale zase tu melu teorie... :D
Byl by to sen♥!

5 Lucie Lucie | E-mail | 26. května 2015 v 16:33 | Reagovat

Dobrý den, děkuju za tento článek, hledala jsem něco o této ozdravovně, protože přítel se sestrou v ní byli několikrát jako malé děti v 70. letech, ale od té doby tam nebyli. Chystáme se tam teď podívat, takže jsem ráda, že máme nějaké skoro-aktuální informace.
Jen prosím o opravení jména našeho prvního prezidenta, to mě uplně bolí oči, když se na to podívám. Byl to Tomáš Garrigue Masaryk, díky. :-)

6 frisbee frisbee | Web | 20. června 2015 v 19:41 | Reagovat

pomohu s pujckou do vyplaty 8-O

7 Jana Jana | 27. září 2015 v 11:24 | Reagovat

...také nás to nadchlo a zabolelo u srdce - jak se stát zbavuje fungujících zařízení. Jen malá poznámka, ta okna jsou dřevěná eurookna šetrně a vhodně zvolená.

8 Hana Hana | E-mail | 17. března 2016 v 9:51 | Reagovat

je to skvělé se zase podívat zpět,jezdívala jsem na toto místo každy rok zhruba od roku 95 a bylo to tam moc fajn

9 Leňule Leňule | E-mail | 18. září 2016 v 17:55 | Reagovat

Šestery nejkrásnější prázdniny jsem trávila právě zde. Ozdravovna byla úžasná. Dodnes na to s láskou a nostalgií vzpomínám. Krásná krajina, úžasná příroda a ta budova... Bylo to prostě úžasné. Interiér byl vybavený opravdu pěkně. A v rok zavření bylo zařízení v plném provozu. Bylo by ho jistě schopné nadále. O tom jsem přesvědčená. V tomto státě se najdou nehorázné peníze na spostu nesmyslů. Nevěřím, že se provoz ozdravovny nedal zachovat. Bohužel politici tomu opět chtěli jinak a tak se pro někoho prodej stal jistě výhodnou ,,malou domů". Nedávno jsem na youtube viděla video ze začátku letošního roku, na kterém je zachycen kompletně interiér od střechy po sklep. Je strašné vidět co s budovou udělala chamtivost a nezájem. Vyrabované a v dezolátním stavu... Fakt z toho bolí srdce, když si vzpomenu na to prostředí, malé útulné pokoje s palandami, chodby plné dětí, všudy přítomný ruch. Kdyby se teď našel někdo, kdo budovu koupí bude to stát astronomické peníze. Jen ty obrovské pozemky k objektu. Budova potřebuje celkovou rekonstrukci, nové vybavení. Sem nepatří žádný hotel pro zbohatlíky. Ale to co tu bylo vždy. Ozdravovna pro děti. Už jen statut toho, že to bylo jediné zařízení svého druhu u nás na severu. Smutný konec něčeho, tak výjimečného.

10 Leňule Leňule | 18. září 2016 v 18:00 | Reagovat

Jinak Vám rozumím. Kdykoli jsem se za ta léta, co je ozdravovna zavřená ocitla v její blízkosti, byla jsem vždy v pokušení se nějak dostat dovnitř a znovu se projít po těch důvěrně známých chodbách, impozantním schodišti, podívat se do jídelny a ložnic... Po shlédnutí výše zmíněného videa resp. série videí, jsem ráda že jsem to neudělala. Bylo by mi ještě smutněji, vidět na vlastní oči jak to je uvnitř zplundrované a zdevastované...

11 Tom Bombadil Tom Bombadil | 1. července 2017 v 9:47 | Reagovat

Místo krásné, oceňuji dobové fotografie a něco málo z historie ozdravovny.

Ale ty komentáře v vlastními dojmy, kdy si vzpomínáte na Harryho Pottera a odstavec plkání o tom, jak jste si myslela, že jde o sirotčinec... to je jak slohová práce žáka 3. třídy. :-(

12 upazikawad upazikawad | E-mail | 21. května 2018 v 7:15 | Reagovat

http:/// - .ankor <a href="http:///">.ankor</a> http:///

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama