Před podzimem (příprava, strava, CÍLE...)

15. srpna 2014 v 18:32 | PaPája |  Když už nemůžeš, musíš
Podzimní sezóna buší na dveře. Zítra začíná a já se cítím připravená. Fyzicky nepochybně - v nohách mám od začátku prázdnin okolo 250 km (nejvíc, co kdy jindy). Přežila jsem všechny tréninky a mini-soustřeďovací cykly v Rokytnici a nyní čerstvě v Nymburce. Psychicky budu také snad o něco odolnější. To, že mám za sebou nějakou tu práci, mě uklidňuje a prozatímní posun v tréninkách taky. Teď už to jen prodat!



Stravu a "jídelníček" si skládám sama. Nechodím k žádnému výživovému specialistovi, ale snažím se z internetových článků vybouchat co nejvíc prospěšných informací. Jako rodina celkově jíme spíše v tom zdravém rozmezí - občas si místo těstovin uvařím radši čočku, ale jinak pro sebe nemusím nijak zvlášť vyvařovat. Jenomže tu byl pak problém, který si uvědomuji až zpětně. Nemám žádnou poruchu příjmu potravy (:D!), ale před prázdninami jsem vážila málo. V průběhu minulého roku, vlastně když jsem začala běhat, jsem prošla velkými holčičími hormonálními výkyvy, a pak jsem dost zhubla. Přišla zranění - a ano, myslím si, že za to mohla zčásti i moje chrastící kostra. :D

Už několikrát jsem četla a slyšela ze sportovního okolí, že na přípravu před závodní sezónou se radí přibrat, a pak to zvolna vysekat. A tak jsem to všechno započala prvním týdnem u babičky. Pořád jsem zůstávala u té zdravé kuchyně, ale dopřávala jsem si větší porce. Běhám na maso, hodně ovoce, zeleniny, čokoládu si neodepřu. Z pečiva jím hlavně žitný chléb. Šlo akorát o to navýšit ty porce.

A tak se stalo, že na tréninkách běhám časy, o kterých jsem donedávna ani nesnila, cítím, že mám mnohem větší sílu a nepotkalo mě zatím žádné zranění! Nabrala jsem okolo 1,5 kila a doufám, že to můžu připsat ke svalům, ale všechno v přípravě nasvědčuje tomu, že ano! :-)

Existuje lepší snídaně?

A tak tu máme čas na cíle. Myslím, že jsem poznala, že hlavní nejsou úplně tak cíle - jasně, že je to jedna z věci, kvůli které to děláme - ale že úspěchem je ta cesta. A čím se díky ní staneme, a k čemu díky ní dospějeme.

Dřív jsem psala více o těch metách. Pak jsem nějak přestala a většinou to bylo z toho důvodu, že jsem si dala moc velkou laťku a nemohla si dát další. A proto už nějakou dobu neznám lepší způsob, jak jít dál, než že se to vezme systematicky, pěkně krok po kroku. (Ačkoliv mám vysoké cíle - zatím daleko, ale bez těch by to nešlo)

Co jsem (ne)splnila od minula:
  • Byla jsem na MČR (halové i letní!)
  • Pokoření hranice 2:20 (800 m) (ono to vyjde!)
  • Předběhnutí soupeřek :( COMING SOON!
A co chci splnit:
  • 800 m pod 2:25 - je to hranice, pod kterou mám slíbené nové tretry. Tak do toho. (akt. 2:28)
  • 1500 m pod 5:10 - minulý osobák je 5:30 po zranění v podstatě bez tréninku. Na tenhle čas si docela věřím.
  • 3000 m - 11:15 -i když mám z této trati ještě lehce osypky, nechci jí unikat. Je to ta moje, myslím si. Ještě mě určitě někde čeká. (akt. 11:25)
  • Jít do každého závodu s chladnou hlavou, soustředit se na sebe, nahecovat se, využít předchozí práci.
  • NEZRANIT SE. Respektive cvičit kompenzační cvičení apod.
Asi to zatím stačí. Budu mít co dělat a možná, že to bude i bolet. :D Ale já vím, že to za to stojí.

Tak tedy, zítra bych měla běžet 1500 m. Jenomže jsme přihlášené pouze dvě... a tak možná prubnu 800 m. Uvidí se podle toho, kolik přijede zahraničních závodníků. Rozhodně je to skvělé nevědět několik hodin před startem, co vlastně poběžíte. :D Ale pro moji hlavu - možná jedině, jedině dobře.
Zítra, někdy odpoledne, na mě můžete myslet. A já se budu snažit podat čerstvou informaci včas. :-) Pořád je teprve začátek druhé poloviny sezóny, přeci jenom může tu být ještě únava z předchozích dnů, závodů bude dost, každý přinese něco jiného, a proto je důležité se nehroutit po tom prvním - stejně tak neusnout na vavřínech. :-)

Tak zatím pa, život je jen náhoda ♪♫,
Vaše vysekaná PaPája♥
:D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pampeliška V. Pampeliška V. | E-mail | Web | 16. srpna 2014 v 7:53 | Reagovat

Teda, 250 km? No, smekám, tleskám. Ještě jsi mohla sečíst celkový čas, za který jsi to uběhla a moje oči by vylezly z důlků úplně. ;D

Budu ti u nových cílů držet palce. Myslím, že jsi dostatečně cílevědomá na to, abys je dala. Třeba ne hned při první příležitosti, ale jednou se o těch deset sekund posuneš vpřed. :)

Mimochodem, ty by ses běháním chtěla živit a dělat ho nějak profesionálně? :)

A co se ankety týče, zajímalo by mě téměř všechno - běžecká strava, začátky, oblečení a boty, ranní x večerní běh, a taky, jak jsem psala minule, ten tréninkový deníček. :)

2 Magdaléna Magdaléna | Web | 16. srpna 2014 v 17:54 | Reagovat

:) Držím palce obrovsky a na všechno! Kdo jiný by to měl všechno dokázat když ne ty?! Vždyť tomu dáváš stále tolik :)
.
Kamarád (nesportovec) mi tuhle povídal o tom, jak někdo může přibrat a někdo těžko. Že je prý typ člověka, kterému se říká atlet a ten přibírá hodně špatně.
.
Co se týče ankety, zajímalo by mě všech prvních 5 bodů (s tím, že oblečení bude za chvíli nanejvíš aktuální :)). Byla bych opravdu moc ráda, kdybys něco takového sepsala...
.
Btw: za tvůj čas na 3000 m běhám já 2 kilometry :))

3 Chiara Chiara | Web | 16. srpna 2014 v 20:25 | Reagovat

Máš můj obdiv :o). Věřím a držím palce, zvládneš to a nových treter (skloňuji to správně?) se zajisté dočkáš ;)! Ráda běhám vytrvalost, ale nevěnuji se tomu závodně, jen ve škole když musím :D. Já radši ty koně :).

4 PaPája PaPája | Web | 16. srpna 2014 v 20:57 | Reagovat

[1]: Profesionálně? ... no, víš. Ono je to asi hezké, ale beru to realisticky. Ráda bych si na sebe někdy oblékla reprezentační dres, myslím, že to je reálné, pokud by se vše sešlo (existují taková mezistátní utkání). Ale profíci jsou opravdu děti štěstěny, ti extrémní talenti, kteří ovšem k tomu dokážou tvrdě dřít. Ještě k tomu "život" sportovce je bídně krátký a jde to pořád nahoru a dolu.
A ono pak když třeba bereš už měsíční mzdu (znám takové atlety), tak když na to koukám, může to i svazovat. Já jsem ráda, že to můžu dělat takhle pro radost se vší vervou. :-)

[2]: Oh, děkuji. :-)
S tou váhou, přibíráním, hubnutím, i v tom sportovním světě, kde se občas zdá všechno tak strašně OK... o tom by se dala napsat snad i knížka. Někdy to není lehké. :-) Ale vesměs asi jsem typologicky něco mezi "atletem" a "astenikem" - moc nepřibírám. :-)
Takže chápu, že chodíš 1 km pod šest minut? Hm, dost dobrý. :-)

[3]: Och, děkuji Ti. :-)
A jo, já tomu také věřím. Ty tretry jsou prostě boží a ty moje prošlapané staré šunky už vážně stojí za starou belu. :(
Oni koníci můžou bejt taky makačka, tomu bych věřila. Přední stehna, zadek, záda... no taky dřina, co. :-)

5 Pampeliška V. Pampeliška V. | E-mail | Web | 16. srpna 2014 v 21:34 | Reagovat

[4]: No, ptala jsem se, protože jsi z toho tak nadšená a je vidět, že tě běh vážně baví a naplňuje. :) Ale souhlasím, asi by to bylo moc svazující. :)

A gratuluji k dnešnímu výkonu!!! ;)

6 Teeda Teeda | Web | 17. srpna 2014 v 22:18 | Reagovat

Mě tedy překvapuje jak si cílevědomá a jak na to jdeš přes vše, i přes to jídlo. Měla bych v sobě taky najít schopnost soustředit se na jedinou, na tu správnou věc a dát jí všechno. Jenže... já mám od každéko špetka, nic pořádně. Tak ti závidím. Máš velký štěstí, že máš jediný směr.

7 PaPája PaPája | Web | 20. srpna 2014 v 22:40 | Reagovat

[5]: Jéj, doufám, že si to nevzala špatně! Jen jsem se rozvášnila. :D
Děkuji! :-)

[6]: Mít jeden směr nevzejde jen tak - já myslím, že je dobře, že máš zatím z čeho vybírat - špatný by bylo, kdyby ne. :-)
A navíc.. mít správný směr znamená, že tvůj čas, který do něčeho dáváš, je užitečný. Slovíčko "správné" je dost relativní. Ale to člověk pozná, asi až po letech, jestli to bylo/je správné...

8 Pampeliška V. Pampeliška V. | E-mail | Web | 21. srpna 2014 v 7:51 | Reagovat

[7]: Ne, vůbec ne. :D Chápu tě, sport by měl být především zábava, to je jako se čtením. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama